Naučené vs vrozené II

 

Domácí teritorium

Ani u koček, tkeré žijí pouze doma teritoriální chování nezaniká, je však významně pozměněné. Kočka má v bytě svá oblíbená místa ke spaní, oblíbené vyhlídky a další strategická místa, ze kterých mají dobrý výhled na své domělé lovecké teritorium. Teritoriální pud neznamená jen obranu svého území před ostatními. Kočka bude pečlivě zkoumat a značkovat každý nově přinesený nábytek či jen pouze přestěhovaný z jiné části bytu.

Síla zvyku

Kočičky jsou bytosti od přírody konzervativní. Mají rády, když je dodržován původní řád věcí, když jsou předměty stále na stejném místě a kždy každý den probíhají tytéž rituály. V našem Hotelu pro kočky či kočičím hotelu, hotelu pro kočky Praha, Karlovy Vary, Plzen, Tábor, Písek, Jihlava, Kladno, Slaný, Louny, Žatec, Středočeský kraj či kočičím hotelu, hotelu pro kočky Praha, Karlovy Vary, Plzen, Tábor, Písek, Jihlava, Kladno, Slaný, Louny, Žatec, střední Čechyrespektujeme tuto kočičí přirozenost a dodržujeme pravidelné rituály podle zaběhlých zvyklostí chlupáče v jeho původním domově. Kočičky si v novém domově poměrně rychle navyknou na pravidelný řád: kdy a kde dostávají najíst a napít, kde najdou vyhřátá místa, odkud nejlépe okukují teritorium atd. Kočky mají výborně vyvinutý smysl pro vnímání času, který je založený především na vnímání světla. To je důvod, proč může jejich teritoriální pud fungovat tak dobře. Můžeme se setkat s tím, že například kočka, se kterou se děti, jež odcházejí do a ze školy, mazlí, vybere si jako nejvhodnější místo 2x denně stanoviště u dveří, aby je mohla přivítat či se s nimi rozloučit. Když se ustálí základní body jejího denního režimu, tráví doma žijící kočička většinu času spaním. Každá kočička má tuto potřebu individuální, ale nejčastěji se to pohybuje mezi 16-18 hodinami denně. Divoké kočky loví většinou v noci a ve dne spí. Kočky žijící v domácnosti tento zvyk rády opuštily. Nejvíce spánku potřebují malá kotata a staré kočičky. Spánkový režim kočičky se přizpůsobuje režimu, který panuje v domácnosti. Kočička většinou spí v době nepřítomnosti členů domácnosti. Najde-li si však obzvláště teplé místečko, ráda si zdřímne v jakoukoli denní dobu, především po dobrém jídle a poté, kdy se důkladně očistí.

Dřímota

Období hlubokého spánku, které samo o sobě trvá jen několik minut, je střídáno dlouhým úsekem spánku lehčího. V tomto typu spánku se kočička někdy i hýbě, což nám napovídá, že se jí zdají sny. Můžeme pozorovat, jak škube ušima, práská ocasem či chvěje vousky. Můžeme si jen domyslet, že v těchto okamžicích si kočičky opakují lovecké zážitky či se chystají na nová dobrodružství. Kočka klidně spící pro nás symbolizuje uvolněnost. Totéž samozřejmě platí pro kočku tiše předoucí. Předení je nádherný vrozený a první zvuk, který kotátko slyší, protože jeho maminka během porodu neustále hlasitě přede. Význam předení je pro nás záhadný a záhadný je pro nás i zdroj předení. Nemůžeme říci, že jde o obvyklý způsob dorozumívání, kočičky mají jiné hlasové dorozumívací prostředky. Předení může kolísat od jemnounkého vrnění po syté hrdelní dunění, zdá se, že není nijak cílené a nesouvisí s ničím kromě rozpoložení. Biologové vedou rozsáhlé diskuse o tom, jakým způsobem předení vzniká. Někteří ho vysvětlují jako ozvěnu v lebce způsobenou nepravidelným průtokem krve v mozku, častěji bývá vysvěětlováno jako důsledek chvění dvou “nepravých” hlasivek, které jsou tvořeny blanami ležícícmi za skutečnými hlasivkami. Této teorii nasvědčuje i to, že předení nejlép zaznamenáme, když kočičce položíme na hrdlo prst.