Varazze- město dobré zmrzliny a klenotníkovy kočky
Ligurská riviéra má pro mne nostalgický nádech vzpomínek, kdy naše děti po chodnících italských městeček ťapkaly v pískacích sandálech a trička měly pestrobarevně špinavá od těch nejlepších zmrzlin na světě.
Naše dlouhodobé pobyty v šarmantně krásné Ligurii nás záhy katapultovaly z kategorie „turisté“ do libozvučnější kategorie „obyvatelé“. Žili jsme v pronajatém starodávném domě na samotě nad mořem, široko daleko nebyl žádný penzion či hotel, pravda, také tu nestál žádný hotel pro kočky– třeba Hotel pro kočky Praha, Kladno, Slaný, Louny, Žatec, střední Čechy, a když tu nebyl žádnýhotel pro kočky, samozřejmě byste tu nenašli ani Kočičí hotel- natož Kočičí hotel Praha, Kladno, Slaný, Louny, Žatec, Středočeský kraj…
Kamkoli jste se však podívali, každá domácnost chovala a řádně rozmazlovala minimálně jednoho kočičího mazlíčka. Kočičky tu jsou tak oblíbené, že koupit kočičí suvenýr je úplnou hračkou. Doma v kuchyni máme několik krásných kočičáckých obrázků z keramiky, které jsme přivezli právě z ligurských měst. Jste-li stejní fandové půvabných keramických výrobků jako já, vydejte se trasou po pobřeží mezi městy Varazze- Albisola Marina- Savona- Noli. Moderní umělci pracují v obci Albisola Marina, kde nadšení pro keramiku dochází tak daleko, že pobřežní promenádu vydláždili nádhernými barevnými dlaždicemi. Mít Hotel pro kočky tady na pobřeží- a mohl by se jmenovat Hotel pro kočky Praha, Kladno, Slaný, Louny, Žatec, střední Čechy či Kočičí hotel Praha, Kladno, Slaný, Louny, Žatec, Středočeský kraj, určitě bych tyto pestrobarevné dlaždice do hotelu pro kočky použila jako dekoraci. V Albisole můžete dodnes sledovat keramiky při práci, protože tradice tohoto umění je zde živá od 16. století. Dějiny keramického průmyslu dokumentuje Museum ligurského centra pro historii keramiky- stojí určitě za návštěvu.
To do nedalekého Varazze jsme jezdili především kvůli úžasné zmrzlině. Byla vážně pohádková a pan zmrzlinář- výřečný pohodář, který při pohledu na naše- tenkrát ještě malé čtyři syny- opálené blonďáčky vždy spiklenecky poznamenal, že on má čtyři dcery a návdavkem přidá zmrzlinárnu. Jezdili jsme tam často, tedy ne kvůli dcerám, ale kvůli pohádkové dobrotě. V té ulici jsme pravidelně také potkávali JI. Obrovskou, nádhernou, chlupatou, vznešenou kočku. Vykračovala si to rozvážným sebejistým krokem a kolemjdoucí se jí vyhýbali s jistou dávkou respektu. Musela tam zkrátka mít výsostné domovské právo. A tak nám nedalo a tajně z povzdálí jsme ji následovali. Chtěli jsme zjistit, odkud to krásné stvoření pravidelně přichází a kam se vrací. V teple letního středomořského slunce byly všechny dveře zavřené, aby chlad klimatizace nevyběhl do žhavého odpoledne ulice. Jen jedny ne- dveře do krásného klenotnictví. Právě do nich se ta luxusní šelmička protáhla. Tak trochu fascinovaně jsme ji následovali. Proti dveřím klenotnictví stála krásná ebenová sofa s vyšívanou poduškou. Sledovaná kočka se na ni právě slastně natáhla. Byl to vážně úžasný pohled! Její Hotel pro kočky- naši optikou Hotel pro kočky Praha, Kladno, Slaný, Louny, Žatec, střední Čechy či italský kočičí hotel či kočičí hotel Praha, Kladno, Slaný, Louny, Žatec, Středočeský kraj- bylo to to skryté klenotnictví. Na majitelovu několikátou odpověď co si přejeme, jsme pouze odtušili: tuto kočku.
Neprodal ji- jak jinak…