Hotel pro kočky v Tunisu

Hotel-rpo-kocky-tunis
Kocici-hotel-tunis
Tunis-1
Tunis-2
Cesta k mešitě
Tunis-4

Hotel pro kočky v Tunisu

V červnu 2009 jsme odletěli na týden zrekreovat se na tuniské pláže Středozemního moře.

Jak jsem se již dříve zničovala, vzhledem ke skutečnosti, že v okolí našeho domova nebyl vhodnýkočičí hotel, ani jsme neznali žádný hotel pro kočky Praha, Kladno, Louny, Žatec, Smečno, ba ani kočičí hotel Středočeský kraj, jen s výčitkami svědomí a hodně těžkým srdcem jsme našekočičí kamarády svěřili do péče pro kočky alespoň trochu přijatelné – našim dobrým přátelům.

V červnu bylo v této oblasti Středozemní moře teplé jen kolem 20°C a, i když slunce nádherně svítilo, pláže ještě byly ještě poloprázdné – zkrátka ideální podmínky k lenošení. Jenomže lenošení jde ruku v ruce s přemýšlením, které se záhy stočilo na naše kočičí kamarády a na to, kdo a jak pečlivě asi pročesává jejich hebké kožíšky a poskytuje jim péči alespoň částečně takovou, na kterou byli zvyklí.  V těchto chvílích – ve chvílích naší neklidné relaxace a odloučení od naší kočičí smečky – se rodil naléhavě nápad vyvěrající z potřeby těch, kdo i pro kočky chtějí zajistit pohodovou dovolenou – nápad postavit a provozovat co nejlépe a s co největší pečlivostí a láskou Miacis či – chcete-li – hotel pro kočky Praha, Kladno, Žatec, Louny, Slaný, Středočeský kraj….

Abychom se částečně rozptýlili a zabavili, vyrazili jsme na prohlídku mediny – historické části muslimského města Sousse …… Dlážděnou ulicí lemovanou desítkami obchůdků s rozmanitým zbožím jsme směřovali k orientálnímu klenotu – místní mešitě. Přemýšleli jsme cestou, zda uličky jsou zde důmyslně uzounké proto, aby se do nich sluneční poprsky nemohly plnou silou opřít či – a to se ním zdálo také dost pravděpodobné – aby si nás ruce zdatných obchodníků mohli snáze podávat. V tu chvíli nebylo nic příjemnějšího , než se nechat vlákat do obchodu plného krásných kožených voňavých tašek a pak už jen následovalo nekonečné smlouvání. Protože kdo nesmlouvá, je zde za „náfuku“. Všeobecně platí: navrhnete poloviční částku než obchodník, ten se začne „chytat za hlavu“, bědovat, naříkat, že ho zruinujete, že jeho 15 dětí pomře hlady…. A tak si navzájem „útlocitně“ jdete s navrhovanými částkami naproti. No, a když se domluvíte, plácnete si. A ejhle! Spokojenost je najednou na obou stranách. A tak jsem z krámečku vylezla se spokojeností v duši, s „výhodně“ usmlouvanou cenou a dvěma krásnými kabelami z velbloudí kůže v ruce.  Kupodivu byl spokojen i obchodník. Jak jsme se ubírali uličkou výše, došli jsme k místní masně – tedy širokému pultu pod širým nebem, kde se prodávalo zaručeně čerstvé maso – maso z velbloudů. A na pultě – jako by mimochodem – na důkaz čerstvosti stála velbloudí hlava. Otřesný zážitek…. nádherná chlupatá hlava velblouda na části krku! V ten okamžik jsem měla svůj výhodný nákup zahodit. Dívala se na mě hlava mé kabelky! Tašky slouží v Čechách do dneška. Kdykoli si je ale beru, na ten pohled si vzpomenu.

Přidávám však příjemnější zážitek – zážitek kočičí. Samozřejmě se nám po našich chlupáčcích stýskalo. Kočky byly velkým tématem našich hovorů. A jak jsme se tak procházeli upravenou zahradou kolem našeho hotelu, objevili jsme uprostřed hotelového parku boudičku s nápisem – se jménem našeho hotelu. A z ní důstojně vyšla krásná kočka. Došlo nám, že to není obyčejná boudička, ale tuniský hotel pro kočky (viz foto).

…………a tak trochu jsme jim odpustili tu velbloudí hlavu na tržnici………