Asijští milovníci koček II

Poznejte kočičí plemena | hotel pro kočky Miacis
Ve středověku se dovážely z Číny do Japonska kočky, které v těchto zemích měly blízký vztah k výrobě hedvábí, firmy, které chovaly bource morušové, byly původně plné myší. Kolem roku 1000 po Kristu se v těchto zemích stalo módou chovat kočky domácí. Venkovské kočky se pravděpodobně hromadně hrnuly do pohodlnějších míst v domácnosti a nechaly farmy bez ochrany. I v našem hotelu pro kočky neustále pozorujeme, jak kočky milují pohodlí a komfort- což jim rádi poskytujeme. Jako náhrady do farem po několik století sloužily obrazy koček, které se zavěšovaly na stěny pěstíren bourců morušových. Když však pěstitelé stáli téměř před zánikem celého hedvábnického průmyslu, císař nakonec nařídil, aby se kočky domácí nechovaly v domácnostech a vrátily se zpět na farmy.

Náboženství Indiánů v Americe

Indiáni v Americe snad původně kvůli kočovnému životnímu stylu příliš si koček jako domácích mazlíčku nevážili. Chovali však velkou úctu k jejich lovecké zdatnosti u velkých druhů koček. V kmenových mýtech Pawneeů se toto projevilo například v pověsti o Tirawovi. Ten jmenoval pumu, baribala a vlka za strážce Večernice.

Hlodavci a kočky

Jakmile v celé západní Evropě vznikaly náboženské stavby, kočky se stávaly velice ceněnými jako lovci hlodavců. I v našem kočičím hotelu pozorujeme s jakou chutí a energií vaše kočičky loví naše plyšové myšky. Kláštery tou dobou byly zároveň centry zemědělství, zde se muselo obilí uskladnit a to na celé dlouhé měsíce než se mohlo ručně vymlátit, a tak přítomnost několika raději více koček kolem znamenala velmi důležitou ochranu. Z polí v okolí klášterů se kočičky stěhovaly do mnišských cel a byly jedinými zvířaty, které směly řeholníci a řeholnice chovat. V Lindisfárnském evangeliu a knize přikázání, které pocházejí z osmého století se nádherně zobrazené kočky nachází na bohatě ilustrovaných stránkách.

Pangur ban- to je název jednoho z výjimečných kocourů, o kterém jeho majitel psal v básni, a jež se objevuje ve spoustě básnických almanachů s tématikou zvířecí. I v našem hotelu pro kočky máme spoustu ba většinu takových výjimečných kocourů a koček.

Po prožití vrcholné slávy však klášterní kočičky byly zabíjeny a jejich kožešinka používaná k lemování a vypodšívkování kněžských rouch. Kůže kočiček byla jako jediná pro tyto účely povolená.

Od pronásledování k oblibě

Není úplně jasné, proč od počátku 15. století začaly být Evropské vztahy mezi člověkem a kočkou tak nepřátelské.