Jak nám kočka mávala aneb naše první setkání s Maneki Neko

Když jsme plánovali naši první cestu na Indonéský ostrov Bali, rozhodli jsme se cestovat s přestupy ve Frankfurtu n M. a v Hongkongu. Tou dobou s námi žili ve společné domácnosti zatím jen naše první čtyři kočky: rezavá britská dvojčata Bobo a Habakuk, černohnědý norský lesní kocourek Noreček a drobounká černá kočička- šlechtěná neobyčejná „obyčejka“ Klementynka. Již během dlouhého balení na cestu nám bylo až nepříjemně jasné, že tato vzácná čtveřice svou neomylnou kočičí intuicí ví více, než nám bylo milé. O to nepříjemnější bylo i naše rozhodování, komu tyto čtyři tichošlápky svěříme. Obávali jsme se nejen o to, zda budou vždy perfektně opečovaní, ale i o to, aby „neprofesionálnímu pečovateli“ neutekli. Častokrát jsme totiž slýchali od ostatních kočkomilů, jak v době jejich nepřítomnosti jejich chlupáč vlivem stýskání a stresu z odloučení svěřeným příbuzným či známým úplně obyčejně prchnul. Začali jsme se tedy hledat nějaký nejlépe pětihvězdičkový hotelpro kočky Praha, Kladno, Louny, Slaný, Žatec střední Čechy. Jenomže tou dobou ještě žádnýkočičí hotel u nás ani nebyl a už vůbec ne kočičí hotel Praha, Kladno, Slaný, Louny, Žatec,Středočeský kraj… Odvezli jsme tedy milované šelmy k babičce a trnuli jsme hrůzou, uvidíme-li se s nimi ještě kdy a s tím jsme se vydali vstříc dobrodružstvím jihovýchodní Asie. ČSA nás ranním letem s teplou snídaní a poloprázdným letadlem dopravili do Frankfurtu nad Mohanem, kde jsme nastoupili k dlouhému letu se společností Cathay Pacific. Ne nadarmo byly právě tyto aerolinky několikrát za posledních deset let vyhlášeny nejlepší leteckou společností světa. Prvních pár hodin v petrolejově modrém interiéru obřího Boeingu 747-400 Jumbo jsme prospali, k ránu jsme si užívali euforického pocitu svobody a zbytek času jsme pak prožili nad mraky ve zvláštním pocitu „mimočasovosti“. Když jsme přistávali v Honkongu- doma mráz, tady mléčná mlha- byli jsme unaveni. Měli jsme zde- před posledním dílem cesty- do vytouženého Balijského hlavního města- ještě pár hodin čekání, kterého jsme se s únavou dost obávali. Avšak už pár metrů nad zemí se nám letiště této asijské metropole zvláště líbilo.

Původní hongkongské letiště Kai Tak bylo noční můrou pilotů, neboť byli nuceni složitými manévry kličkovat mezi gigantickými mrakodrapy. Vzhledem k řadě dopravních nehod a nevyhovující kapacitě dopravní odborníci v 80. letech rozhodli o výstavbě letiště nového. Protože je Hongkong hustě osídlen, začalo se s budováním moderního letiště 25 km od centra města v moři na uměle rozšířené ploše ostrůvku Lantau, která vznikla zasypáním části pobřeží (což je pro Hongkong poměrně typický způsob získávání nových stavebních pozemků). Stavba letiště započala v roce 1998 a trvala necelých sedm let. Denně je zde odbaveno na 500 letadel. Letiště Chek Lap Kok tak patří k nejvýznamnějším dopravním uzlům v Asii i ve světě. Jeho dobře fungující velký moderní areál se pravidelně umísťuje v žebříčku kvality poskytovaných služeb na předních pozicích. Velmi přívětivě na vás zapůsobí svým interiérem, který je vlídný i tím, že většina plochy je pokryta kobercem, který výborně tlumí hluk. Mimo jiné- stavitelé zde i moudře ctili pradávná pravidla Feng Shui. Feng Shui znamená ve staré Číně umění nastolit harmonii energií a napomáhá, aby se lidé v daném místě cítili bezpečně a dobře.

…asi jako byste se po dlouhé a namáhavé cestě ocitli v takém pohodlí, jež by skýtal hotel či tak trochu v luxusní hotel pro kočky Praha, Kladno, Slaný, Louny, Žatec, Středočeský kraj. Každý centimetr čtverečný tu dýchá cestovně přijatelnou pozitivní energií, který vám nabídne hotýlek a vašim kočkám  kočičí hotel Praha, Kladno, Slaný, Louny, Žatec, střední Čechy… Vedle informačních stánků a názorných tabulí zde mají cestující k dispozici řadu prodejniček s lákavým zbožím. V jedné takové jsme poprvé viděli zvláštní sošky kočiček se zvednutou pravou mávajícíc pacičkou Maneki Neko. Možná je to dáno dobrou kočičí pověstí, ale kdo ví, nicméně…

…v Číně a Indii byly kočky milovány, protože pomáhaly domácnostem od nenáviděných myší. Nad to Číňané věřili, že kočka přináší štěstí a chrání svým pohledem před zlými duchy. V Siamu stejně jako v Barmě byli lidé přesvědčeni, že duše právě zemřelých přecházejí do koček. Proto také siamští králové, kteří sami sebe pokládali za bohy, kočky milovali a jejich přítomnost pro ně byla samozřejmostí, aby v okamžiku smrti mohla jejich duše volně přejít do kočky, ve které by žila do okamžiku přechodu do ráje. Kdo by v Malajsii zavraždil kočku, musel by nanosit tolik kmenů  kokosových palem kolik, měla chlupů. V Japonsku se za duše zemřelých koček sloužily náboženské obřady. Právě v Japonské legendě mávající kočka Maneki Neko králi zachránila život. Na dnešním předměstí Tokia v Setagaia stojí chrám Gotoku-Ji, který je vyzdoben malbami Maneki Neko. U chrámu je hřbitov tisíců koček. Jedna z legend říká, že samuraje lorda Ii přivolala pacičkou kočička. Sotva ji následoval, do jeho původního místa uhodil blesk. Kočička mu zachránila život. Lord Ii se stal patronem chrámu. V legendě byla kočka přestrojený Kannon (bůh soucitu) a mávající kočka Maneki Neko (blahobyt přinášející) dodnes v chrámě také stojí vedle tohoto boha. Mávající kočka tak chrání štěstí, domov a podporuje dobrý obchod. Druhá legenda hovoří o Nekoderově chrámu (Shonenji v Kyoto) vypráví o vlídném mnichovi, který neměl peníze a staral se o kocourka. Jednou chlupáče požádal, aby chrámu pomohl. Kocourek náhle zmizel. Vstoupil do duše umírající dcery z bohaté rodiny, která si přála být pohřbena v Shonenji. A tak se chrám dostal pod záštitu této zámožné rodiny. Dnes je známý jako útočiště koček a domácích mazlíčků, kteří jsou zde pohřbíváni.

Maneki Neko se stala symbolem asijské kultury a pro mne i velké lásky ke kočkám. Není divu, že v mnoha dobrých asijských domácnostech natrefíte při svých cestách i na luxusně operovávané kočky. Jakoby i zde daleko od Evropy v dýmu vonných tyčinek svým noblesním životem žil kočičí hotel či hodně vzdálený hotel pro kočky Praha, Kladno, Slaný, Louny, Žatec, střední Čechy…Vždyť kočky přinášejí štěstí kdekoli na světě.